Opuštěná

Jarek Nohavica

1:PAod nohama bortí se jí zEem, v srdci má nF#mepořádek,
chce nAapsat dopis lidem všEem, a nF#memá první řádek,
v klAíně klubko bílé bEavlny s jehlicí nF#ma pletení,
kouzelný dAěda přání neplnEí
a zlatá rF#mybka není, není, není, nEení,
nAení, není, není, není, nEení, prF#mo ni není,
jsou jen lAidé, jsou jen lEidé bF#mezejmenní,
chAodí jako loutky v Eorloji, F#modleva doprava,
a ona vAe svém prázdném pEokoji
si sama sF#mobě ruku podává, podávEá.
R:CAelá se choulí, jEak tak mlčí, F#mopuštěnEá,
zpAod víček růžek smEuténky jí trčí, F#mopuštěnEá,
nAikomu o tom nepovEí, neboť se stydí, F#mopuštěnEá,
Auprostřed samoty v krEajině lidí, F#mopuštěnEá,
vlAající jako prEádlo na plotě,
zblF#moudilá ve svém vlDastním životě,
AopuštěnáE, opuštěnAá.E  F#m   E  A  E  F#m   E 
2:Ve chvílích největšího ticha poslouchá Cohena,
nikam už nepospíchá ta Venuše kamenná,
torzo antické krásy pod hladinou moří,
ale srdce se pořád hlásí
srdce pořád hoří, hoří,
hoří, hoří, hoří, hoří, hoří, pořád hoří,
kdepak jsou, kdepak jsou požární inspektoři,
kdepak jsou, kdepak jsou šohaji s pírkama chocholáče
ona sedí dívá se po kraji a pláče, ona pláče.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:35:32.567+00:00
Výsledky hledání: